Stavba budoucnosti: Mezinárodní ikona slaví 50. narozeniny.

Mnichov. V letech 1970–1972 vznikla v Mnichově za pouhých 26 měsíců nadčasová ikona celosvětového významu. Výstavba si vyžádala 3,5 milionu hodin a podílelo se na ní 500 stavitelů a 200 architektů, inženýrů a projektantů. Na budově se nachází více než 3000 fasádních prvků, které byly zhotoveny v Evropě tehdy nepoužívanou japonskou technikou litého hliníku. Na stavbě této dominanty BMW se tehdy podíleli zaměstnanci z dvanácti zemí, přičemž dnes zde a v sousední továrně pracují bok po boku kolegové z více než 50 zemí.

BMW Group za účasti více než 200 mezinárodních hostů z oblasti obchodu, kultury, politiky a veřejnosti oslavila své ústředí jako světově proslulou architektonickou ikonu. Hlavní projev architekta a držitele Pritzkerovy ceny Francise Kérého a vystoupení Nihala Saada, vedoucího kabinetu Aliance civilizací OSN, učinily ze slavnostního ceremoniálu výjimečnou událost. Speciálně pro tuto příležitost vytvořil ilustrátor Christoph Niemann působivé umělecké dílo inspirované výškovou budovou BMW.

Kromě vystoupení hvězdného tenoristy Jonase Kaufmanna a projevu Dr. Markuse Södera, bavorského ministerského předsedy, byla slavnost zakončena zvláštním bodem programu. Americký taneční projekt BANDALOOP ve své německé premiéře s dvanácti vertikálními tanečníky velkolepě proměnil sídlo BMW ve stometrovou scénu. Na základě působivé choreografie Melecia Estrelly vytvořil soubor levitující syntézu architektury a tance. Spolu se speciálně zkomponovanou hudbou Bena Juodvalkise představili tanečníci kolem Thomase Cavanagha exkluzivní představení „Momentum Curve“, které bylo poctou této jedinečné architektuře. Sídlo BMW Group s visutou konstrukcí je dodnes jednou z nejinovativnějších technických staveb poválečného období – čtyři válce jsou totiž zavěšeny na střešní křížové ocelové nosníkové konstrukci.

Budova přitom nebyla stavěna zdola nahoru, jak tomu obvykle bývá, ale horní patra byla nejprve s ohledem na dobu výstavby postavena na zemi a poté hydraulicky vyzdvižena na masivní „věžové šachtě“ ze železobetonu a dokončena v několika segmentech. Sídlo společnosti BMW Group bylo hotové v srpnu 1972 a vyrostlo naproti slavnému olympijskému areálu, který navrhla kancelář Behnisch & Partner a Frei Otto. Administrativní budova, navržená rakouským architektem profesorem Karlem Schwanzerem, se od té doby stala celosvětově významnou nadčasovou ikonou pro Mnichov i automobilku. Díky své působivé fasádě, vizionářské konstrukci a prostorovému pojetí spojuje tato „visutá věž“ jedinečným způsobem vizuální strohost s konstrukční a funkční logikou. Inovativní síla Schwanzerova designu byla a nadále je pro BMW Group symbolem, díky němuž je sídlo společnosti majákem budoucí udržitelné mobility.

Francis Kéré, architekt a držitel Pritzkerovy ceny:
„Architektura a automobilový průmysl byly a jsou jedněmi z nejdůležitějších katalyzátorů inovací, hospodářského rozvoje a prosperity národů. Obě odvětví mění společnost, jsou zaměřena na budoucnost a určují globální trendy, které mají komplexní dopad na ekonomiku a životní prostředí. Lidé, příroda i průmysl jsou dnes pod obrovským tlakem, který vyžaduje poctivé zkoumání našeho jednání. V důsledku toho musíme všichni více než kdy jindy táhnout za jeden provaz a uvědomit si svou symbiózu a odpovědnost, abychom přizpůsobili své výtvory a zaměřili se na udržitelnou budoucnost.“

Caroline Schwanzerová, vnučka profesora Karla Schwanzera: 
„Když jsem byla se svým otcem poprvé v Mnichově, navštívili jsme budovu BMW. Řekl mi, že Karl Schwanzer sídlo BMW postavil seshora dolů, což znamená, že čtyři válce visí ze střešní konstrukce. To mě fascinovalo. Líbilo se mi, že můj dědeček přemýšlel jinak a že toto ,jiné myšleníʻ bylo také oceněno. Jako profesor a učitel pomohl vzniknout generaci fenomenálních architektů. Povzbuzoval a podněcoval, ale především inspiroval.“

Dr. Ing. E.h. Norbert Reithofer, předseda dozorčí rady BMW AG:
„Věž BMW zanechala ve společnosti BMW Group svou stopu. Je to ikona architektury, která oplývá průkopnickým duchem. Představuje vědomí a sebevědomí značky BMW, že pokrok přichází skrze inovace. Velkolepost této budovy spočívá v tom, že zaujme všechny. “

Oliver Zipse, předseda představenstva BMW AG: 
„Mluvit o vizích znamená také přemýšlet nad duchem doby a rozvíjet smysl pro to, co přetrvá. Budova BMW je v tomto ohledu tak napřed, že i dnes je z hlediska modernosti těžko překonatelná. Je vždy podnětem k tak výraznému zdokonalení, jaké by člověk normálně neočekával. Snažíme se, aby příštích sto let bylo stejně úspěšných jako těch posledních. “

Melecio Estrella, umělecký ředitel a choreograf BANDALOOP:
„Inspirovali jsme se křivkami této budovy a uvědomili si, že lidské tělo se také vyjadřuje v křivkách a spirálách. Když se zamyslíme nad rychlostí, kterou BMW zosobňuje, vytane nám na mysli bušení lidského srdce, které nás žene k životaschopnému světu pro budoucí generace. “

Profesor Karl Schwanzer (1918–1975):
„Pokud se rozhodnete být architektem, musíte mít odvahu naplnit své vize. Architektura je umění komunikace, prostředek dorozumívání napříč staletími. Vytrvalost je tvůrčí. Přesnost, preciznost, kontinuita a skromnost jsou nejlepšími společníky. Tvorba není mučivá dřina, ale prostředek k radosti. Pracovat s radostí dává životu smysl.“

Vyhlášení výběrového řízení a filmy
V roce 1968 vyhlásila společnost BMW AG architektonickou soutěž na návrh nové administrativní budovy BMW. Aby Schwanzer přesvědčil představenstvo BMW, dozorčí radu a významné akcionáře, nechal v ateliérech Bavaria Film postavit v měřítku 1:1 model jednoho kompletního patra ve tvaru čtyřlístku. V prosinci téhož roku mu vedení BMW zadalo zakázku na výstavbu nového sídla. Na Schwanzerově scéně a natáčení klipu se podílel také Rolf Zehetbauer, který v roce 1973 získal Oscara za výtvarnou režii k filmu Kabaret. O dva roky později byl do kin uveden hollywoodský film Rollerball, v němž se věž BMW objevila jako architektonický protagonista. Ať už se jednalo o filmy Suspiria (1977), Pokrevní příbuzní (1979), Dva nosáči tankují super (1984) nebo Otcem na poslední chvíli (2014), sídlo BMW na filmovém plátně vždy zazářilo. 

Architektura v BMW
BMW Group se může opřít o desetiletou tradici spolupráce s renomovanými architekty. Již při stavbě sídla Karla Schwanzera se společnost vědomě rozhodla pro dynamický typ architektury, na který později navázaly trendové stavby Zahy Hadid a její závod BMW Group v Lipsku (2005), BMW Welt v Mnichově od Coop Himmelb(I)au (2007) a závod Rolls-Royce v Goodwoodu od sira Nicholase Grimshawa (2003). V roce 2022 byli dánští architekti ze studia 3XN a rotterdamská kancelář OMA Rema Koolhaase pověřeni společností BMW, aby přestavěli její hlavní výrobní závod v Mnichově a společně utvořili městskou výrobu budoucnosti.

Nový film o Karlu Schwanzerovi
„He Flew Ahead“ je název celovečerního filmu o Karlu Schwanzerovi s hercem Nicholasem Ofczarekem v hlavní roli. Režisér Max Gruber vytvořil film na objednávku Martina Schwanzera, zesnulého syna Karla Schwanzera, a Karlovy vnučky Caroline. Jak napovídá podtitul „Architektonická báseň“, jde o netradiční přístup k výjimečné osobnosti, která chápala architekturu jako zhmotněnou poezii.

Speciální jubilejní výstava v muzeu BMW
Sídlo BMW Group a BMW Museum, lidově nazývané „Mísa“, jsou dvě nejvýraznější mnichovské budovy, považované i za ikony německé poválečné architektury. Muzeum BMW bylo od počátku nedílnou součástí vize Karla Schwanzera o sídle společnosti. Speciální výstava o této budově, která je od roku 1999 památkově chráněným objektem, představuje ve foyer muzea historii areálu sídla společnosti a ukazuje architektonické modely z doby její výstavby. Výstava bude k vidění do 3. října 2022. Vstup na ni je zdarma.